Povzbuďme se ke změně toho, co změnit jde, trpělivě přijměme, co změnit nejde a dospějme k moudrosti to rozeznat.
Když přicházíte do mládežnické rady, parlamentu, můžete se cítit svázáni. Možná i cítíte, že se stáváte závislí nejen na lidech, kteří vytváří prostor pro fungování rady/parlamentu, ale i na mínění druhých členech rady a parlamentu. Pro vaši úspěšnou činnost je důležitější poznání, a to jak sebe samých, tak druhých. Poznáním sebe sama a druhých, můžete lépe koordinovat svou vlastní aktivitu. V posledních letech začíná platit: „Kdo investuje čas a peníze do poznání sebe a druhých, stává se nepřehlédnutelným vůdcem“.
Je nezodpovědné vést druhé, aniž bychom porozuměli sami sobě. Typologie osobnosti představuje základní klíč pro vymezení lidského chování, a to zejména pro nabývání zkušenosti a následné jednání. Lídr umí s těmito složkami pracovat nejen u sebe, ale dokáže také odhadnout možné emotivní prožívání a následné jednání druhých. Tato schopnost je dána právě osvojením si teoretických konceptů, které se naučíte srovnávat se svým vlastním úsudkem a zkušeností. (Je ovšem důležité podotknout, že typologie osobnosti nepředstavuje dogma. Proto každý výsledek typologizování chápejme jako model pro inspiraci, v jehož kontextu jsme sto pochopit naše vlastní i cizí prožívání a jednání.)
Vaší snahou je poznávat a hlavně využívat vlastní schopnosti. Nevyužívat svůj intelekt, nepoznat svoje možnosti, to vás staví do role tvorů přežívajících téměř ze dne na den.
Skrze vlastní poznání získáte představu o tom, jaké máte předpoklady zejména pro:
– vlastní vůdcovský styl;
– zadávání úkolů;
– vyhledávání členů týmu;
– rozhodování;
– individuální řešení problémů.
Jako lídři umíte na základě vlastní diagnostiky definovat následující oblasti:
– máte ustálený hodnotový systém včetně schopnosti převzít zodpovědnost za své jednání;
– vlastní představu o svém chování jako o chování lídra;
– potřeba jistoty – víte, jak se vyrovnat s nejistotou a jaký máte vztah k riziku;
– odolnost vůči stresu – víte, jakou máte odolnost vůči stresu a jak jej případně zvládáte;
– citová zralost – budujete si citovou zralost, umíte vnímat druhé, rozvíjíte sebekontrolu, nemáte tendenci podléhat momentálním náladám a dovedete přijímat kritiku.
Zkuste se zamyslet nad opakujícími se podobnými reakcemi v následujících situacích:
a) vztahem k negativním emocím;
b) vztahem k pozitivním emocí;
c) vztahem k sebekontrole.
A představte si tři situace.
1) Jak prožíváte negativní emoci – co v takové chvíli děláte ve vztahu k sobě a druhým?
2) Jak prožíváte pozitivní emoci – co v takové chvíli děláte ve vztahu k sobě, druhým?
3) Jak sami sebe omezujete – máte tendenci být impulzivní, zaměření na city a dojmy okamžiku či naopak jste si vědomi dlouhodobých důsledků svého jednání, a proto se vyhýbáte riziku a nebezpečí?
Podobně analyzujte každou další situaci. Lídr umí využívat tento nástroj k úspěšnému vedení právě tím, že dokáže zohlednit i odlišné prožívání stejné situace.