Tento postup můžeme rozšířit o teorii Roberta C. Cloningera (Cloninger CR. Temperament and Personality. Curr Opinion Neurobiol 1994b;4:266-273), který pro charakter stanovil tři dimenze:
Zde je cílem schopnost jedince řídit své chování tak, aby odpovídalo cílům a hodnotám, které si zvolil. Tuto dimenzi považuje za klíčovou pro diferenciaci mezi osobnostní odlišností a výraznou, ale „normální“ osobností.
Tu Cloninger spojuje s schopností ztotožnit se s druhými, přijmout je a soucítit s nimi.
Pocit sounáležitosti s místem, kde tvořím. Často bývá opomíjená, přestože je pro mnoho lidí podstatnou.
Dobrý lídr si dnes nemůže dovolit nekomunikovat. Svou komunikaci musí umět zaměřit takovým způsobem, aby měl vždy na mysli:
a) cíl organizace nebo sdělení
b) zda ostatní sdílí tento cíl
c) zda-li ostatní cítí, že lídr je součástí místa, že nevytváří atmosféru jakéhosi „už se těším, až odsud odejdu za lepším“.
Řízení na všech úrovních vyžaduje vyhledávání konkrétních cílů a způsobů jejich efektivního řešení. Vždy máte možnost kombinovat množství faktorů, avšak absolutně nejdůležitější je lidský faktor, který má mimořádné postavení. Není ničím nahraditelný a stojí v centru řešení. Schopný člověk či tým dokáže vykřesat špičkový výsledek i s omezenými možnostmi.
Průběžná typologie bez zaškatulkování vás vede ke schopnosti „vidět do lidí“. Pomáhá vám optimalizovat pracovní tým a předkládat mu odpovídající úkoly. V neposlední řadě vám také určuje způsoby komunikačních stylů a formy zadání a vedení konkrétních úkolů.
Chceme-li tedy pozměnit chování jedince, například zlepšovat jeho leaderské schopnosti, můžeme na to jít, při určitém zjednodušení, třemi cestami
Podávat mu informace o tom, co, jak a proč by měl dělat, aby dosáhnul svého kýženého cíle v souladu s cílem organizace. A dále předpokládat, že z toho všeho část uplatní ve svém chování. Tento princip je v praxi nejčastější. Uskutečňuje se přednáškami, školením, poradou, návodem apod.
Prakticky rozeznávat nežádoucí a zdůrazňovat žádoucí chování například tréninkem. Předpokládá se, že se “nové” chování co nejdéle udrží. Ovlivňování dovedností v sobě zahrnuje ovlivňování znalostí. Tento princip je v praxi využíván méně, protože je náročný na aktivitu pracovníků i schopnosti “trenéra”. Provádí se výcviky, nácviky, tréninky, apod
Prostřednictvím rozhovorů umožňovat změny toho, jak se o věcech přemýšlí. Předpokládá se, že způsob, jakým, o věcech přemýšlíme, rozhoduje o tom, jak se obecně chováme. Ovlivňování myšlení tak v sobě zahrnuje ovlivňování dovedností i znalostí